Zvuky hudby

Stalo se vám, že jste se posadili – a užasli nad tím, jaké je všude kolem ticho? Asi už dlouho ne. Šumění přístrojů, dunění dopravy či ozvěny hovorů druhých jsou dnes doslova všudypřítomné.

Toto stálé vystavení zvukům, které je jedním ze syndromů moderní doby, bývá mnohdy nenápadné, vlastně je ani nevnímáme – často však je mnohem nebezpečnější, než si jsme schopni uvědomit.

Vystavení většině zvuků způsobuje podráždění a stres; jeho výsledkem mohou být mnohé zdravotní problémy, v krajním případě dokonce ztráta sluchu. Vyloučit zvuky ze svého okolí bývá obtížné; často se proto pokoušíme překrýt okolní hluk hudbou, kterou máme rádi.

Běžné beta mozkové vlny jsou charakterizované kmitočtem 14 až 20 Hertzů. Uvolněného soustředění a nejvyšší vnímavosti však dosahujeme za přítomnosti alfa vln, mezi 8 a 13 Hertz. Aktivitu mozku posouvá do pásma alfa vln hudba o přibližně 60 úderech za minutu – zvláště hudba Mozartova, Brahmsova nebo Bachova.

Říká se tomu „Mozartův efekt“. Tento druh hudby odstraňuje stres a napomáhá lepšímu soustředění. Jedna studie vypracovaná v Anglii zjistila, že studenti dosahovali v testech IQ až o deset bodů lepších výsledků, když předtím naslouchali Mozartově hudbě – a to v porovnání se studenty, kteří byli vystaveni tichu anebo jinému druhu hudby.

Vědci se domnívají, že na hudbu reagujeme, protože naše těla mají svůj vlastní vnitřní rytmus. Dýchání, bušení srdce a mnohé další tělesné funkce jsou toho příkladem.

Určité druhy hudby osvěžují a posilují, zatímco jiné uklidňují. Některé melodie uspávají, jiné naopak udržují vzhůru. Supermarkety i obchodní domy hudbu využívají, aby působily na zákazníky žádoucím směrem. Hudbu lze použít, chceme-li, aby se lidé pohybovali rychleji či pomaleji, aby déle nakupovali, dokázali se rozhodnout či aby relaxovali.

Další výzkum z nedávné doby dává do vztahu vystavení určitým druhům hudby se zlepšením duševních schopností. Einstein hrál na housle a věřil, že to jeho podvědomí pomáhá řešit problémy. Mnozí lidé trpící nespavostí zjistili, že jim může pomoci hudba J.S. Bacha. Živá populární hudba dodává energii a vytrvalost. To je známé již delší dobu.

Když jste ovšem vystaveni hudbě, která se vám nelíbí, dostavují se záporné účinky, mezi nimi stoupání krevního tlaku a hladiny stresu. Pro většinu dospělých je hudba, kterou poslouchají teenageři, pouze obtížným hlukem. Většina teenagerů by se podobně vyjádřila o hudbě, kterou poslouchají dospělí!

Vypráví se příběh o skupině mladých lidí, kteří se denně shlukovali poblíž jednoho obchodu. Nedělali nic špatného, jejich přítomnost však dráždila jak majitele obchodu, tak jeho zákazníky. Majitel obchodu dostal nápad. Začal na ulici pouštět do reproduktoru klasickou hudbu. Teenageři se rychle vypařili.

Martin Gardiner z Brown University porovnával záznamy o zatčení mladých lidí s jejich zájmem o hudbu. Zjistil, že teenageři, kteří měli určité hudební vzdělání, se dostávali méně často do problémů se zákonem, než ti, kteří žádné takové vzdělání neměli. Ti, kteří hráli aktivně na nějaký hudební nástroj, byli členy nějaké kapely nebo zpívali ve sboru, měli problémů vůbec nejméně.

Obchodníci zjistili, že odbyt stoupá, když pouštějí zákazníkům příjemnou muziku. Taková hudba zřetelně zákazníky uklidňuje a vede k tomu, že v obchodě tráví více času – a také více utratí.

Příjemná, spíše pomalejší hudba pomáhá většině lidí se soustředit, zvyšuje se rovněž kapacita jejich paměti. U některých lidí, kteří jsou více analyticky založeni, má však taková hudba právě opačný účinek – rozptyluje je a ruší. Naslouchejte proto různým druhům hudby, abyste zjistili, jak na vás působí.

Tempo duchovní hudby vyvolává pocity klidu a míru – a napomáhá tak vyrovnat se s tělesnou i emocionální bolestí. Na druhé straně spektra přináší hard-rocková či heavy metalová hudba podráždění nervového systému a povzbuzuje k dynamické akci či k agresivnímu chování. Není překvapivé, že piloti ve Válce o záliv naslouchali před svými nálety heavy metalové hudbě.

V současné době probíhají studie, které mají ukázat, zda hudba dokáže přinést úlevu při vážných emocionálních problémech, u lidí s poškozením mozku či Alzheimerovou chorobou.

Již po celá staletí jsou známé účinky zvuků na okolní přírodu. V jižní Indii věří místní farmáři, že bzučení hmyzu napomáhá klíčení cukrové třtiny. Pečlivě prováděné pokusy ukázaly, že rostliny ve sklenících i na polích rostou rychleji, když jsou vystaveny hudbě, zvláště zvukům o kmitočtu 100 až 600 Hertz. Je známo, že na hudbu citlivě reagují hospodářská zvířata i domácí mazlíčci.

Bušení vašeho srdce jeví tendenci se přizpůsobovat okolním rytmům. Při vystavení moderní rapové hudbě existují obavy, co její nepřirozený rytmus udělá s tělem, emocemi a dokonce i podvědomím člověka. Dlouhodobé účinky konzumace takovéto hudby nejsou dosud známé.

Hudba ovlivňuje naše chování i zdraví. Když se budeme informovat o jejích účincích, můžeme ji využívat ve svůj prospěch.

Roger H. Meyer, Vibrant Life, zdroj: www.magazinzdravi.cz